Charizmatický vzhled

Karosářsky se Tipo (především ve verzi kombi) povedlo. Přední maska a vůbec celá příď je opravdu mimořádně povedená. Rovněž boční pohled zaujme. Vzhledově nejslabším místem je dle mého záď auta. Zajímavě tvarovaný lem nad SPZkou je jediným místem zadních dveří, které stojí za to. U prolisu na střeše sám nevím, zda se mi líbí, či ne. Každopádně celkový vzhled auta působí vyváženě a na silnici si auta prostě všimnete.

Jak se v něm bydlí?

Interiér v černo šedé kombinaci nenadchne, ale ani neurazí. Prostě takový praktický standard. Dřívější zkušenosti s kůží a alcantarou v interiéru se nedají zapomenout, ale prozatím ani textil nevadí. Možná se uvidí, až se něco zašpiní. Ke kladům patří sedačky. Na všech místech se sedí opravdu pohodlně. Nutno ale zmínit, že prostřední místo na zadních sedadlech není pro delší jízdu plnohodnotné. Což je ale u řady aut této kategorie běžné. Místa je však všude dostatek. Myslím, že i čahoun se vcelku pohodlně dozadu vměstná.

Opravdu bedla?

Než jsme se rozhodli Tipo koupit, pročítal jsem či zhlédl řadu recenzí. Dosti často se zmiňovalo použití plastů v interiéru snad z dob 90. let. Ano, při srovnání s naší skvěle vybavenou Deltou a Lybrou je zde plastů možná více a nejsou tak měkčené. Ale zase je třeba si uvědomit, že Tipo je v pořizovacích cenách min. o třetinu levnější. Zpracování, vzhled i užití plastových materiálů v interiérů mi vyhovuje a nemám zásadních výhrad. Snad jedinou, a to jsou madla dveří - ne příliš povedený dílec plastu s přechodem na textilní čalounění dveří je opravdu dost nepraktický. Naopak vyzdvihnu často kritizovanou řadicí páku. Vypadá skvěle a opravdu výtečně se drží.

Stěrače stírají

Když jsem poprvé viděl fotografii volantu a přístrojové desky, byl jsem v rozpacích. Volant mi připadl trochu ulítlý. Dnes se podivuji, co mi na něm vlastně vadilo. Asi jen ten "čtvercový" střed. Volant se příjemně drží. Rozmístění multifunkčních tlačítek je přehledné, intuitivní a moc dobře se ovládají. Netradičně, přesto velmi funkčně, jsou umístěna tlačítka na ovládání hlasitosti zvuku multimédií a posun stop na zadní straně volantu.

V našem Tipu je přístrojová deska ve verzi Uconnect™ 5" Nav LIVE. Mezi rychloměrem a otáčkoměrem je multifukční digitální displej, který je tak trochu odkazem na staré Tipo z devadesátých let. Protože jsem "hračička", tak digitální displej jsem si opravdu hodně oblíbil. Líbí se mi jednak zobrazované funkce, ale i samotný grafický vzhled. Aby byl výčet zcela úplný, tak po stranách displeje je digitální palivoměr s kontrolkou rezervy a digitální ukazatel teploty chladicí kapaliny motoru (s kontrolkou maximální teploty).

Páčka ukazatele směrových světel a páčka stěračů mne moc nenadchla. Musím říct, že tohle se Italům moc nepovedlo. Tvar i hodně umělohmotné zpracování se mi nelíbí. Navíc zapínání stěračů je opravdu neobvyklé a nikterak intuitivní ani příjemné. Ostatní ovládací prvky poblíž volantu nejsou tak často používané a jejich rozmístění, tvar i funkčnost jsou standardní.

S velkým očekáváním jsem začal testovat středový dotykový 5" panel. Před koupí jsme dost dlouze zvažovali pořízení Tipa ve verzi Lounge se 7" UConnect displejem a 120K motorem. Ovšem aktuální nabídka skladového vozu s naší téměř vysněnou výbavou za dobrou cenu nakonec rozhodla, a tak jsme právě zde udělali drobný ústupek. Přestože nemám srovnání s displejem vyšší výbavy, mohu zcela objektivně říci, že i tento menší panel svou službu udělá. Výborně se dotykem ovládá, zobrazení je ostré, dobře viditelné a v dobrém zorném poli řidiče, při dotyku přesné s rychlou odezvou. Nabízené funkce včetně navigace TomTom k plné spokojenosti. Dosud jsem používal jiné navigace, takže přivyknout si na TomToma chvíli trvalo (především při zadávání cíle dojezdu). No a našim dětem se hodně líbí "zelená" aplikace sledující ekonomiku a ekologii jízdy.

Klima chladí

Jedním z důležitých parametrů našeho nového vozu byla automatická klimatizace a vyhřívání sedadel. Klimatizace funguje dle očekávání, bohužel ale není dvouzónová (byli jsme na ni dosud zvyklí v Lybře i Deltě a přece jen jsme ji dost využívali). Chybí i středový tunel s ventilací na zadní sedadla (na toto jsme dosud byli taky zvyklí). Vyhřívání sedadel nemá regulaci, pouze termostaticky zapíná a vypíná (stejně to měla i Delta).

Co nás trochu zamrzelo, to byla velikost schránky pod palubní deskou spolujezdce. Je opravdu miniaturní, takže mapu Evropy tu prostě nedáte. Chybí mi i schránka na sluneční brýle nad hlavou řidiče. Ostatních větších či menších úložných míst je v autě dostatek. V některých recenzích se autoři rozplývali nad loketní středovou opěrkou na zadních sedadlech s úchytem na láhev. Je mil líto, ale toto už měla Delta před mnoha roky taky. Je to tedy léty odzkoušený doplněk a při delších cestách jej využíváme. V Lybře byla dvojitá opěrka dokonce s prostupem do kufru, takže se tu daly protáhnout delší a užší předměty bez nutnosti sklopit sedadla. Loketní opěrka řidiče má jeden vertikální (klimatizovaný) prostor. Škoda jen, že i zde nebyla použita už dříve v Deltě používaná horizontální schránka ideální na tužku, papír, účtenky, drobné doklady atd.

Kufr auta splnil "rodinné" očekávání. Dvojité dno je velmi praktické. Taky krycí roletka je dobře a jednoduše navržená, jen občas se mi ji podaří vyhodit z vodicích drážek. Výběr a pevnost materiálů včetně očalounění je ale příkladný.

Koně se vám nesplaší…

Atmosférický motor 1.4 s 95 koňmi rozhodně není žádný dravec. Ve srovnání s předešlou dvou set koňovou Deltou je to strmý sešup dolů, ale... Ono to nakonec není až tak zlé. Městská spotřeba 6,6 litrů na 100 km není špatná a krmení pro předešlých sto koní je ušetřeno (tohle Tipo má o třetinu menší spotřebu než předešlá Delta). Dálkové cesty i se střešním boxem jsme jeli za 5,3 l/100 km. Kde síla motoru chybí, to jsou dlouhé táhlé kopce (především na dálnici). Tam rychlost klesá a ani podřazení a vyšší otáčky nepomáhají. Pokud překousnete tuto slabinu, je i tohle Tipo vaše. U 120 koňové verze motoru s turbem tenhle problém asi nebude. Naopak výhodou čisté atmosféry bude to, že se o turbo nemusíte starat. No a zkušenost závěrem - tisící kilometrová cesta s dodržováním rychlostních limitů do zahraničí nám na místo, kde jezdíme opakovaně, trvala úplně stejně jako s našlapanou Deltou.  

Šestistupňová převodovka je poměrně krátce odstupňovaná. Jedničku zařadíte opravdu jen krátce a slouží v podstatě jen na rozhýbání auta. Šestku můžete na rovné cestě řadit klidně lehce za padesátkou. Při povolené dálniční rychlosti točíte přibližně tři a půl tisíce otáček, a to je hluk motoru stále přijatelný. Ve vyšších otáčkách je samozřejmě hluk už výraznější. Řazení jde poměrně snadno, ale narazil jsem na lepší, a to i v autech nižší třídy. Nemohu úplně porovnat, zda je to u jiných nových aut výrazně lepší, ale rychlé a ukvapené řazení zpátečky v Tipu vás svým "přepočítáním zubů" nepotěší. 

Brzdy a jejich nastavení odpovídá celkovému konceptu Tipa. Tipo kombi má být rodinným autem, které vás komfortně převeze přes hrbolatost a zvlněnost našich okrsek. Mohu potvrdit, že ani větší nerovnosti nejsou problémem, auto nedrncá, netluče, neskáče, sezení uvnitř je stále příjemné. Řízení není nijak agresivní, spíše působí trochu ospale. Stejně na tom jsou brzdy. Nemusíte mít obavu, že si lehkým sešlápnutím pedálu narazíte nos o přední sklo. Občas jsem měl pocit, že jsou brzdy takové lenivé, ale při některých krizových zážitcích na cestách či prudkém brždění bylo vše přesně, jak má být. Z pohledu ovladatelnosti auta byla pozitivní zkušenost při jízdě ve sněhu, na ledu či v dešti. Co mne ale nenadchlo jsou plastové podběhy - jednak zvláštně modelované a v dešti opravdu hlučné. Tady si myslím, že se až tak šetřit nemuselo.